MARIHUANA

Toto je záhlaví Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.

SKINHEADS

Skinheads v Čechách

První zmínky o aktivitě zdejší komunity Skins nacházíme ve složkách StB. Jsou datovány rokem 1985. Již krátce poté se o popularizaci začala starat dnes již "legendární" skupina Orlík nebo Hubert Macháně. Orlík stavěl své texty na husitské době a reprezentoval spolky jako Jednotu Kalicha. Situace se poněkud změnila po roce 1990, kdy byla zbořena hranice východního bloku. Tehdy se vyrojilo mnoho nových kapel, které už zpívali extrémně rasistické, fašistické a nacionálně socialistické texty.

V Čechách jsou ale i skinheads, kteří se hlasí k tradičním skinheads. Jsou jimi zejména Oi! skins pohybující kolem kapel jakými jsou např. Operace Artaban, Pilsen Oiquell, FistbOi!s či Jedna krev. Jsou tvrdě proti fašismu, zastávají myšlenku Punk & Skins Unity, jsou vlastenecky založení a apolitičtí. Mezi českou mláděží se vyskytuje i mnoho symaptizantů, kteří sdílí názory apolitických skins, i když se v hnutí přímo neangažují. Dále pak zde můžete vidět Sharps a menší míře i Redskins.

Něco dalšího z historie + rozdělění

Skinheadská subkultura vznikla na konci 60. let v Anglii. V první polovině 60. let to byli tzv. MODS (modernisté). Nakrátko ostříhaní, oblečení do konzervativních obleků a téměř přepjatě upravení. Vyznačovali se divokou jízdou na skútrech, užíváním euforických drog a posloucháním černé soulové hudby. Tato skupina ovšem brzy zaniká a ožívá ke konci desetiletí v poněkud pozměněné podobě. Už to nejsou ti jemní chlapci, ale změnili svůj vzhled na poměrně drsný, přesto stále uhlazený. Nosili těžké pracovní boty, pracovní košile, džíny a samozřejmě krátké vlasy. Byli to HARD MODS. Svou hudbu si zakládají také na soulu, ale už také i na rytmice reggae a ska. V těchto letech v Anglii vznikají první vlny přistěhovalců z karibské oblasti. Část mladých přistěhovalců vytvořila skupinu nazývanou RUDE BOYS, charakterizovanou typickým oblečením, argotem a neúctou k autoritám. MODS byli těmito skupinami fascinováni a měli před nimi respekt.

Na první pohled dvě nesmiřitelné kultury - černí jamajští imigranti a bílá dělnická mládež - tak zrodily na svém dotyku subkulturu, která přetrvává dodnes - SKINHEADS. Subkulturou se Skinheads nazývají, protože v době vzniku neměli charakter politického hnutí. Jednalo se o dobový sociální protest dělnické mládeže. Skinheads (nazýváni také Boot Boys) se vyznačovali módou MODS, hrdostí na svůj dělnický původ, patriotismem a hlavně se začali distancovat od Hippies a drog. 0blíbenou hudbou zůstalo ska a reggae. Svou módou, proletářským šovinismem, patriotismem, zápalem pro pivo, boxem a fotbalem se podle některých autorů pokusili symbolicky znovuvytvořit tradiční Anglickou dělnickou komunitu. Skinheads nemají rasistický ani xenofóbní charakter (narozdíl od některých větví kultu v současnosti), jejich "problematičnost" spočívala pouze v agresivitě, častými výtržnostmi a rvačkami páchanými ve spojitosti s fotbalovými zápasy. Některé party Skinheads se ve svých násilnostech zaměřovali i na homosexuály a Pákistánce, jimž dávali za vinu nezaměstnanost rodilých Britů. Hnutí počátkem 70. let upadá. K oživení došlo až ke konci desetiletí ve spojení s explozí hnutí PUNK.

Tehdy poklesla britská ekonomika na nejnižší bod od druhé světové války, což přineslo řadu sociálních problémů. Jako reakce na ně vzniká provokativní punková subkultura spojená s novým hudebním stylem. Současně znovu ožívá polozapomenutý kult Skinheads. Oproti původnímu apolitickému pojetí subkultury se část hnutí začíná radikalizovat doprava. Dochází k tomu ve spojitosti se zvyšující se nezaměstnaností, postihující především málo kvalifikované mladé muže. Podstatné bylo, že fyzicky zdatných a pravicově zaměřených Skinheads si všimla některá seskupení hlasící se ke krajní pravici. Snad největší roli ve vývoji politicky zaměřených Skinheads sehrál jistý Ian Stuart Donaldson. Tento talentovaný hudebník založil v roce 1977 kapelu nesoucí název Skrewdriver, která do obecného podvědomí vypouštěla jeho svéráznou pravicovou filosofii o násilí, přežití a rebelství. Dva roky na to zformoval malou politickou skupinu White Nois, která brzy upoutala pozornost neonacistické organizace British National Front. V roce 1981 se Donaldsova politická skupina přejmenovala na Blood & Honour Club (Krev a Čest). Kolem roku 1982 se celá řada kapel začíná vracet ke klasické hudební formě tzv. Oi! hudbě. Postupně vzniká celá scéna založená na hardrockové verzi jednoduchých rytmických písní se sborovými refrény a patriotickými texty. Část skupin v čele se Skrewdriverem začíná zakládat tzv. White Power Music - extrémě pravicová, rasistická a xenofóbní odnož rockové scény. S vlnou nacionalistických nálad začal stoupat počet trestných činů, zaměřených proti cizincům, přičemž většina pocházela z řad takto degenerovaných Skinheads. Ultrapravicová větev hnutí na sebe rychle začíná strhávat pozornost médií a společnost začíná Skinheads odsuzovat. Bohužel i Skinheads, kteří se od tohoto směru distancují a zůstávají nepolitičtí. Uvnitř britské hudební scény se v této souvislosti počíná formovat protirasistická levicově orientovaná fronta rockových hudebníků.

V této době (první polovina 80. let) se skinheadské hnutí dostává na kontinent a rychle tu zdomácňuje. Dominantním se bohužel stává právě fašizující směr, který se v Německu vlivem tradic dostává na neonacistiké pozice. Obdobná je i situace v Itálii, Španělsku, Belgii, Francii a Skandinávii. Důležitou úlohu při formování evropských neonacistů má již zmíněná organizace Blood & Honour. Od roku 1987 se totiž otevřeně deklaruje jako nacionálně socialistická; v jejím londýnském sídle se scházejí špičky tohoto hnutí, včetně německého ultrapravicového teroristy Manfreda Roedera.

Vzniká silné celoevropské společenství, postavené na propojení myšlenkových východisek (neonacismus, neofašismus), subkulturního stylu (jednotná image, symbolika, agresivita) a hudby (white music). V krátké době se hnutí šíří do USA, kde má v některých oblastech ultrapravicové rasistické smýšlení silné kořeny. Američtí WP (White Power) Skinheads jsou reprezentováni například organizací Hammer Skins, úzce propojenou na Ku-Klux-Klan, American Nazi Party nebo W.A.R. (White Aryan Rasistance). Nejmilitantněší z nich mluví o nutném vypuknutí tzv. Racial Holly War (svatá rasová válka) nebo "Bílé revoluci" - rozhodující boj přežití bílého plemene. U nás do střední a východní Evropy se hnutí začíná šířit koncem 80. let a velký rozmach zažívá po změně režimů. V tehdejším Československu má veliký vliv hudební skupina Orlík, která v krátké době vydala dvě desky (Miloš Frýba For President a Demise!) a dostala tak Skinheads do povědomí mládeže. Tato kapela se pokoušela organizovat naše Skinheads na bázi nacionálního cítění s důrazem na husitské tradice - tzv. KALIŠNÍCI. Avšak i u nás se v polovině 90. let většina Skinheads přiklonila k rasistické, autoritářské až fašistické nebo nacionálně sociální scéně, jelikož dobře myšlené texty Orlíku byly špatně pochopeny a využity k jiným účelům, než byly určeny. Proto kapela Orlík v roce 1991 "podala" Demisi! Ve formě druhé a zároveň poslední desky. Skinheads k nám proniklo spíše z německé části Evropy než z Anglie, proto je tradiční nepolitické a nefašistické hnutí v našem regionu téměř neznáme, ale i to se pomalu mění.

V obecnější poloze můžeme hovořit o xenofobii. Racionalizačním mechanizmem bývá nejčastěji obviňování přistěhovalců ze zhoršování situace na trhu pracovních míst. Nemajetní, často málo vzdělaní a jazykově nevybavení přistěhovalci (ale i trvaleji usazené etnické minority - menšiny) se často ocitají v "záchytné sociální síti" a část jejich existenčních nákladů přebírá stát. To je pak další argument pro tvrzení o !parazitním způsobu života! přistěhovalců a jejich negativním vlivu na životní úroveň majoritní (většinové) společnosti. Těmto Skinheads, kteří mají se svými kořeny jen pramálo společného říkáme BONEHEADS!!!

Jako reakce na vzrůstající vliv fašistického tábora vznikla v New Yorku v roce 1986 tzv. S.H.A.R.P. Skinheads, kteří programově bojují proti rozmachu fašismu a rasismu uvnitř hnutí. S.H.A.R.P. (Skinheads Against Racial Prejudic) zaznamenávají rychlý přírůstek příznivců a začínají vytvářet protiklad WP Boneheadů. Obě skupiny svádějí v řadě amerických měst ostré pouliční boje, údajně i za použití střelných zbraní.

Myšlenka "shrapů" brzy přechází i do Evropy. Spolu s tradičními Oi!Skinheady se nejvíce blíží tradičním Skinheads a začínají představovat jednu z nejsilnějších větví Skinheads. Jsou proti jakémukoliv útisku menšin a proto jsou i programátory myšlenky "Skins and Punk Unity!" - to jest mírového stavu s Punks. Fašizující Bonheads totiž vedou s punkery nevyhlášenou válku. Obě větve Skinheadů mají společný pouze patriotismus, hrdost na dělnický původ, kult síly a mužnosti a odpor k drogám. Shodné je i oblečení, stoupenci různých skupin se v podstatě liší jenom nášivkami nebo odznaky. Rovněž hudební výraz Oi! má své příznivce na obou stranách. Propastně se však liší po textové stránce. Skupina S.H.A.R.P. existuje několikátým rokem i u nás - své stoupence má v Praze, Brně, Hradci Králové, Liberci, Teplicích a na dalších místech.

Mohl bych se zde zmínit i o tzv. Redskins, ale o nich se v naší republice moc neví. Jedná se spíše o jednice než o větší organizované skupiny. Jak vyplývá z jejich jména, jedná se o extrémně levicovou větev Skinheads


Tradiční Skinheads se převážně oblíkají do značek jako je Lonsdale, Fred Perry, Ben Sherman, Troublemeaker, Hooligan, Pitbull ... Poslouchají ska, reggae, Oi!, Punk, Hard Core... Bohužel spousta z těchto věcí se prolíná i s jinými větvemi Skinheads a musíte si všímat detailů, aby jste byli schopni skinheads dělit.

 
Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.