MARIHUANA

Toto je záhlaví Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.

JAK PĚSTOVAT MARIHUANU VENKU

Pěstování venku

 

První otázka, kterou si začínající pěstitel položí, zní: Kdy to mám nacpat do země? V zásadě se dá věřit staré lidové moudrosti, že na prvního máje, půda úrodná je, ovšem není to žádné dogma. Sázet se dá klidně od konce března (blbý je, když pak třeba napadne sníh a začne mrznout, ale to už se dneska nestává.) až do začátku června.

Následuje problém, kam zasadit. Konopí má rádo lehkou, neutrální či mírně zásaditou půdu, přiměřenou vlhkost a dostatek slunce. Tyhle podmínky splňují (nemůžeš-li pěstovat na vlastní zahradě) různé meze mezi poli, okraje remízků i pole samotná, zejména kukuřičná (na kukuřici pozor, musí se sledovat, kdy to jezedáci začnou sekat a bejt rychlejší!!!!, kromě toho je třeba počítat s tím, žže zemědělec najde sud s herbicidem a nenapadne ho nic lepšího než s nim polejt pole). Výborně se pěstuje na starých kompostech nebo hnojištích, ty je ale většinou potřeba posypat vápnem. Naopak naprosto zbytečné je sázet do míst vlhkých, s nedostatkem slunce či kyselou půdou (např. lesní paseky).

Další problémem je způsob sadby. Semena nebo sazenice? Obě cesty mají své plusy, ovšem i minusy. Setí nezabere moc času, prostě stačí patou (nebo nějakym aparátem) udělat tak 5 - 7 cm hlubokej řádek a nasypat semena. Jejich počet závisí na tom, jak dalece jsou kvalitní. Semínka typu "A" (tzn. velká, pravidelná lesklá semena) stačí dávat tak jedno na 10 centimetrů, semínka netříděná je třeba sypat hustěji. Zasetá semena zahrábneme hlínou tak, aby byla cca 5 centimetrů pod zemí. Z vlastní zkušenosti doporučuju nezalévat, protože přijde-li ve dnech po zasetí vedro, těch pár litrů vody vyschne a naklíčená semena to pak nemusí přežít. Lepší je nechat vše na přírodě, po prvním dešti se pole určitě zazelená. Nevýhodou je, že se občas špatně odhaduje klíčivost, takže se pak může stát, že na jednom poli máš dvě kytičky na metr, a na druhém si rveš vlasy, protože ti toho vyjelo tolik, že budeš muset půlku přesadit, nebo vytrhat:-(. Sází?-li nějaké to megalopole, je setí jedinou mo?ností, proto?e těžko budeš doma předpěstovávat několik set sazenic, nemluvě pak o problémech při transportu na pole. Předpěstovávání sazenic je oproti předchozímu postupu neskonale pracnější, ale má některé výhody. Ocení ho zejména ti zemědělci, kteří nemají možnost vytvořit mohutná pole, a potřebují tedy mít co největší jistotu, že se zasazené rostliny dožijí sklizně. Další výhodou je možnost začít pěstovat velice brzy, tak?e v květnu už můžeme mít opravdu velké kytky se slušným kořenovým balem, které po přesazení ven přežijí téměř všechno. Ideální nádobou na předpěstování jsou 1,5 litrové PET lahve, uříznuté tak 10 čísel pod uzávěrem. Mají dostatečný objem, takže sazenice zapustí velké kořeny, jsou lehké a na poli je stačí rozpárat nožem a celou rostlinu bez rizika poškození kořenů zasadit do dostatečně hluboké díry. Doporučuju kytku zakopat až po horní listy, ze zasypané části stonku pak vyjedou nové kořeny a kytka poroste jak divá. Nevýhodou předpěstovávání je už zmíněná pracnost, a taky riziko udání ze strany uvědomělých sousedů, které bude zejména od roku 1999 opravdu nepříjemné.

Skončilo sázení a pole se zelená. Sledujeme jak nám kytičky rostou a radujeme se. Asi po šesti týdnech je potřeba začít dávat pozor na samce, a okamžitě je vytrhávat. Absolutně nevěř tomu, že tam aspoň jeden nezustane. Samozřejmě že budeš mít palice plný semínek, takže se budeš muset otravovat s přebíráním, ale zase máš materiál na další, ještě mohutnější sadbu. Chceš-li mít nějakou trávu bez semínek, zasaď malý pole, jen pár kytek, na místě, kam budeš moct chodit každej den. S vytrháváním samců je dobré spojit zaštipování samic. Zaštipuje se nad třetím nebo čtvrtým patrem a má to v zásadě dva účely: kytka se víc rozvětví => víc palic, a neroste tolik do vejšky, tak?e pak není vidět přes plot nebo křoví. Vyplatí se to u menších polí s max. několika desítkama ganjovníků, zaštipovat lány s několika sty kytek je nad lidské síly. Po této počáteční fázi se o pole nemusíme už tolik starat, stačí jednou za pár týdnů obhlídnout a vyrvat plevel, kterej má tu drzost růst do vejšky a sabotovat pěstitelovo bohulibé snažení. Dál samozřejmě likvidujeme samce. Je-li velké sucho, můžeme občas trochu zalejt, ale zase to nepřehánět, konopí je v podstatě plevel a jen tak něco ho nezabije. Asi tak v půlce prázdnin se začni modlit, aby nepršelo, a aby bylo horko. Kytky přestanou růst a veškerou svou sílu vrhnou do palic, ve kterých utěšeně vzrůstá množství THC. Na přelomu srpna a září se začneme připravovat na sklizeň. Kontrolujeme zralost úrody, a monitorujeme aktivity jezedáků. Člověka dost zprudí, kdybž ganja skončí spolu s kukuřicí v siláži. Pole, kterým tohle riziko nehrozí, můžeme nechat dýl. Zvlášť v době těsně před sklizní musíme na pole chodit opatrně, nejlíp za šera, abysme se neprozradili. Hrozí totiž nebezpečí, že nějakej kripl, kterej hulí aniž by věděl proč, a kterej je samozřejmě línej pěstovat, sklidí pole za nás. Tyhle svině představujou dost velký nebezpečí a je jich docela dost. Pročesávaj krajinu a hledaj cizí políčka. Není snad třeba zdůrazňovat, že o svém poli nevykládáme na potkání a snažíme se, aby o něm nevěděl nikdo, než ti, který ho sázeli.

 
Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.